O Albánii

Albánci stvořili a používají jeden ze základních jazyků lidstva, který má neotřesitelné místo mezi tuctem ostatních světových jazyků.

Jedna z prvních křesťanských zemí, Albánie stála na u zrodu moderní západní evropské civilizace.

Od slavné křesťanské modlitby „Te Deus“ napsané albánským arcibiskupem více než před patnácti sty lety, k učiteli západním civilizací Georgi Kastriotovi jednomu ze světově nejuznávanějších osobností, který zaujímá místo v srdci nejen Albánců ale lidu z celého Balkánu, popsaný jako „Kristův bojovník“ , až k albánské jeptišce známe jako Matka Tereza, nejslavnější albánské ženě dnešního světa. Vlákno naší civilizace protíná světovou historii navzdory všem, kteří stáli v cestě albánskému národu.

Ismail Kadare – „Albánský národ na přelomu třetího tisíciletí“

Obecné informace
Rozloha: 28.748 čtverečných kilometrů
Počet obyvatel: 3.400.000
Časové pásmo: GTM +1 ( GMT +2 od konce dubna do konce řijna)
Měna: Albánské leke (1 euro = 139 leke)
Hlavní město: Tirana (553 435 obyv.)
Jazyk: Albánština
Státní zřízení: Parlamentní republika
Náboženství: Islám, Pravoslavné, Katolické
Podnebí: Středomořské klima
Letiště: Rinas Tirana international airport (letiště Matky Terezy)
Železnice: 447 km

Albánská historie
Albánie byla poprvé osídlena před 100 000 lety. Na počátku třetího tisíciletí před Kristem se v tomto území usadila Indo-evropská populace. Jako výsledek smíšené populace a různorodých kultur po celé balkánské peninsule vznikl (pellazget).
Podle historických nálezů zde od druhého tisíciletí př.n.l. až do prvního století př.n.l. se na tomto území tvořila Illyrijská civilizace která v roce 30 př.n.l. spadla pod římskou nadvládu. Illyria byla pod nadvládnou římské říše až do roku 395 našeho letopočtu kdy se stala součástí Byzantské říše.
Za poslední tisíciletí tatozemě trpěla mnoha invazemi, ve 14. století, navzdory albánskému odporu vedeného národním hrdinou Scandenbergem, padla Albánie pod nadvládu Osmanské říše. Veškeré snahy o osamostatnění nepřišli vniveč, Albánie získala nezávislost v 1912.
Albánie však byla stále napadána sousedními zeměmi až do konce první světové války. Po jedenácti následujících letech monarchie byla Albánie v roce 1939 napadena Mussoliniho armádou, která ukončila vládu monarchie. V roce 1943 přišla invaze německých vojsk. Odboj proti cizím armádám je všeobecně znám jako Anfi-fašistická národní osvobozenecká fronta. Když cizí armády opustily Albánii v roce 1944, komunistická strana se chopila moci. Krátce na to začal totalitní režim pod vedením komunistického diktátora Envera Hodži. Po padesát let režim prosazoval politiku izolace, zanechal tak zemi v hluboké krizi a chudobě. V roce 1991 se Albánie dostala z nadvlády komunismu. Vládu převzala od roku 1991 do roku 1997 demokratická strana. Po nepokojích v roce 1997, díky krachu pyramidových společností převzala moc strana socialistů. Po posledních volbách 3 července 2005 zde znovu působí koalice demokratické strany.

Zeměpisná poloha
Albánie se nachází na západě balkánské peninsule, omývaná Iónským a Adriatickým mořem. Ze severu hraničí s Černou horou a Kosovem, z východu s Makedonií a na jihu s Řeckem.

V Albánii Vás překvapí rozmanitost jejího terénu, který se mění velmi dramaticky. Na jihu a západě je terén typicky středomořský, zatímco na severu se nachází pohoří zvané Albánské Alpy, centrální Albánie je mixem těchto dvou. Pobřeží Albánie je skrytý ráj se svými 460km nedotčených písečných pláží. Albánie také nabízí velké množství jezer, zátok a parků.

Klimatické podmínky
Albánie má charakteristické středomořské klima, díky rozmanitosti terénu se však na některých místech liší.
V letních měsících jsou charakteristické jasné a slunné dny, zatímco zimy jsou mírné s hojnými dešti. Na severu země v Albánských alpách jsou zimy studené a léta poměrně chladná.
Zkrátka v období od června do září můžeme očekávat teplé a slunné dny, zatímco ve zbytku roku je obvykle chladno a deštivo.
Albánii můžete navštěvovat po celý rok, nejvhodnější podmínky jsou v dubnu, květnu, červnu a také září, měsíce červenec a srpen mohou být příliš horké pro poznávací zájezdy, ale pokud Vás lákají albánské pláže s krátkými výlety, je to ideální destinace.

Informace o vízech a pasech
Všichni cizinci s platnými vízi do Schengenského prostoru (typ C a D), nebo lidé s trvalým bydlištěm mohou volně navštívit Albánii.

Andora, Argentina, Austrálie, Rakousko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Bulharsko, Kanada, Chile, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Velká Británie, Řecko, Holandsko, Maďarsko, Irsko, Island, Izrael, Itálie, Japonsko, Kosovo, Litva, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Makedonie, Malajsie, Malta, Monako, Černá hora, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, San Marino, Srbsko, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA a Ukrajina.

Obyvatelé ostatních států musí mít víza, když chtějí navštívit Albánii.